Patrně stejně jako Vy jsem přečetl spoustu článků na webu v kterých není nic použitelného nebo specializovaných knížek v kterých autor pouze plní stránky, mapuje celou oblast doširoka a ve finále nic nesdělí. Vlastně si připravuje čtenáře na to, aby se na něj obrátil a požádal jej o konzultaci (posléze jej určil správcem svého majetku).
Přesto jsem narazil na několik kvalitních zdrojů (většinou přednášky specialistů) a zde jsou zajímavé informace z nich:
a) ochrana majetku – právní úprava svěřenských fondů se dostala do českého právního řádu v roce 2014, tudíž není k dispozici judikatura. Právníci a daňový poradci, kteří se účastnili vytváření §§ se opírají o zahraniční judikaturu, zdravý rozum a současnou rozhodovací praxi vyšších soudních instancí (včetně ohledu na personální složení soudních senátů). Jasné je, že když budu jediný vkladatel, správce a i beneficient (tj. o všem budu stejně dál rozhodovat), tak taková konstrukce určitě, když se do toho někdo šikovně opře, neodolá. Příkladem je posouzení babišových svěřenských fondů auditory EU (stále tam prý existuje ovládající osoba, nedíval jsem se na český a slovenský registr ovládajících osob, zda tam nehledali nápovědu). Další kdo by se do toho mohl opřít jsou insolvenční správci, takže očekávám že stejně tak nebudou fungovat převody na poslední chvíli, pokud už nějaký problém existuje. Insolvenční správci nejspíše využijí institutu neúčinnost právního úkonu a odporovatelnost.
b) holdingová struktura – SF může vlastnit jiné firmy, sám nemůže být vlastněn, ale pokud jeho správcem budou lidé z vedení centrální matky holdingu, tak to vlastně bude fungovat stejně. Výhodou jsou přesuny majetku dovnitř a ven, od a ve prospěch členů rodiny. Tím jsou myšleny osoby v příbuzenském vztahu definovaném v zákoně o daních z příjmů, kdy přesuny mezi nimi nepodléhají zdanění (toto je zachováno i u přesunů dovnitř a ven ze SF). Můžete mít totiž majetek, který chcete zahrnout do struktury a přitom neplatit daň z nabytí apod.. Často ale ono nezaplacení daní není cílem, cílem může být právě u nemovitostí možnost je později vyházet ven na jednotlivé rodinné příslušníky.
d) rizikové postavení správce – správce SF je osoba, která rozhoduje o majetku uvnitř fondu, může spoustě lidí vadit aktuálně i zpětně. Mohou to být věřitelé zkoušející zpochybnit převody do SF, mohou to být rodinní příslušníci zakladatele, kterým vadí rozhodování nebo rozdělování výnosů. Co když bude správců víc a o zásadních rozhodnutích budou hlasovat? V západní Evropě to vykrystalizovalo do podoby, že nikdy není ve SF firma (majetkem) napřímo (správce SF by vlastně byl napadnutelný za každé obchodní rozhodnutí), ale do SF se dávají akcie a podíly a správce SF pouze provádí přeposílání dividend.
e) trénink nástupců – zatažení mladých do rozhodování? Co jim svěřit spíš nějakou prodejnu, menší SRO. No jo, ale my chceme aby se v něčem trénovali pod vedením zkušenějších (aby měli mentora a ne se učili z vlastních chyb). Taky nevím zda je podpoří v jejich snaze, když jim otec svěří něco co “nepotřebuje” nebo co “nevydělává”, jenom aby tam byl někdo z rodiny. To určitě není motivující.
V tomto ohledu jsem pro i ve variantě aby byli účastni rozhodování ve sboru správců. Více sledují novinky a vyhledávají je, v tom může být jejich účast přínosem. K řešení nástupnické otázky, tak to bývá v literatuře nazváno, musím poznamenat, že nástupce nevznikne časovým odkladem (majetku do fonu), je potřeba jej vychovat a vyučit v řízení firmy.
f) zábrana neuváženým operacím – Málokdo dokáže odolat cílevědomému dlouhodobému útoku. Trénujete se v tom? Já ano, pokaždé, když odmítám nabídku někoho z teleshoppingu, každý zájezd zdarma který odmítnu, každá odmítnutá schůzka s dárkem zdarma, každý potenciální milion výdělku na akciích které zrovna rostou. To jsou ale zřetelné případy, co když by se zajímavou investicí přišel kamarád, bývalý spolužák, nová přítelkyně, nevlastní děti. A nátlak by byl neznatelný, ale dlouhodobý.
Pokud majetek bude ve SF v kterém nebude možné aby rozhodnutí učinila jedna osoba během okamžiku, ale po důkladném rozmyslu a nebo ještě lépe, po kolektivním posouzení více správci. Možná v tomto je jeho velká výhoda, funkce brzdy, eliminace dopadů, kdy je mnoho majetku soustředěno v rukou jednoho člověka a ten z minuty na minutu udělá blbost. Ano žádný mezigenerační převod rodinného podnikání, ale obyčejná pojistka proti blbosti.
Může to být i situace kdy majitele samotného to nebaví, že je pouze on tím jednoduchým cílem pokusů o převod majetku, nátlaku a převodem do SF se mu uleví.
Nevím jestli sledujete dokumentární sérii “Modrá krev”, ale lze tam celkem snadno vysledovat jednu stěžejní myšlenku – “Mne nic nepatří, jsem jen dočasný správce, kterému byl majetek svěřen a mám odpovědnost vůči předkům a potomkům o tento majetek pečovat co nejlépe”.
h) trvání fondu – fond může být zřízen na maximálně 99 let, tzn, mělo by se už při jeho založení pamatovat na postup co s majetkem bude po tom. Samozřejmě v budoucnu se může legislativa změnit a umožní se přelití z jednoho fondu do druhého nebo jeho neomezené trvání. V současné situaci by stálo za úvahu nepoužít svěřenský fond, ale například rodinnou fundaci.